Možná jen pár výkřiků mezi řádky

Pár slov na začátek...
Není to tak, že bych na blog hned takto po začátku kašlala, naopak. Jen jsem čekala, až bude víc reakcí na posledním článku. Během toho období, co jsem nic nového nenapsala se mi nastřádalo pár dalších básní a veršů. Bylo mi nabídnuto, že bych mohla v jednom studentském klubu přečíst několik svých textů. Na jednu stranu mě to potěšilo, že má někdo zájem slyšet mé výmysly. Na druhou stranu ve mě vzplanula obava z nervozity a pocit toho, že nebudu schopna básně přečíst tak, aby zněly správně. Správně? Jak by vlastně měly básně znít správně? Spíš jsem tím chtěla říct, abych je odrecitovala nějak přijatelně, abych se nezakoktala nebo nepřečetla příliš rychle. Aby jim lidé rozuměli. Spíše slovům, než významu, který mé básně nesou. To je pochopitelné. Každý básně pochopí po svém, ačkoli je tak třeba sám autor nemyslel.

Za poslední dobu se toho v mém životě děje docela dost. Nestojím na jednom místě. Ne úplně. Ale jak někteří čtenáři jistě víte, na tomto blogu neplánuji psát články ve stylu "deníčku". Ne, že bych vám sem tam nepověděla (nenapsala), co je u mě nového, ale příliš s tím nepočítejte.
Mám v plánu sem napsat brzy článek o nějakých knihách, které čtu, přečtu a přečetla jsem 😀😇
Také mě napadlo sem napsat nějaké úvahy, ale nad těmi se budu muset ještě kapánek zamyslet. Dlouho jsem nic takového nenapsala. Poslední dobou jsem spíš byla "ponořena" do básniček a ne jen těch svých.

Říkala jsem si a zároveň doufala, že na tento blog nebudu psát žádné nesmyslné články, nebo slova jen tak do větru, ale najedou mi přijde, jako by tento článek nebyl ničím jiným. Každopádně i tak jsem ráda, že něco píšu. 😁


Ale když už píšu takovýto článek, mohla bych napsat něco o tom, jak se mi líbí na blogspotu (blogger). Prvně, jak už jste jistě někteří četli v jiném článku, jsem si myslela, že nikdy blog.cz neopustím. Byla to moje součást od roku 2011 do počátku roku 2018. Ten blog si zažil několik okamžiků, kdy jsem na něm nebývala skoro vůbec a nebo naopak jsem většinu svého času věnovala právě jemu. Najednou se po té době ve mě něco zlomilo a já zkusila něco nového. Většinou to bývá tak, že když jste na novém místě, máte něco nového..., tak prostě nevíte co a jak se má dělat, co a jak probíhá. Na blogspotu jsem se kupodivu rozkoukala docela rychle. Možná rychleji, než na blog.cz. Myslím, že tu není tolik věcí, kterým je třeba porozumět. Nebo možná blog.cz mi dal už nějaký základ a prostě mi plno věcí došlo, ale nemusí tomu být tak. Trošku jsem si pohrála v nastavení a nastavila vzhled. Na blogspotu se mi líbí to, že máte možnost se přes "NÁHLED" podívat na to, jak bude vypadat váš článek, nebo případná změna blogu, než ji vůbec nastavíte pro veřejnost. To na blogu.cz nebylo a v nějakých chvílích se mi to hodilo. Líbí se mi, jak se tu dá nastavit design. Přijde mi, že ohledně toho je tu víc možností než na blog.cz. Líbí se mi tu fondy písma. Mám pocit, že takový výběr na bog.cz nebyl. Možná bych toho našla víc, ale nějak mě teď nic nenapadá. Nevím, co bych ještě pochválila.
Ale asi přiskočím už k tomu, co se mi nelíbí. Týká se to rubrik neboli štítků. Na blogu, když se archiv článků otevřel, tak jste měli vypsané různé články, co archív nebo daná rubrika/štítek, obsahoval. Hezky pod sebou. Vypsané. Mohli jste vybrat, rozkliknout a číst. Tady to nějak nefunguje, pokud jsem to postřehla správně. Celé články jsou prostě a jednoduše řazené za sebou. Možná to jde nějak nastavit, ale nějak jsem nevypátrala jak.
Třeba toho časem objevím víc.

A jak se jinak máte vy?

S.