Anorektička? Ano... rektička? Ano? No to snad ne, ne?

Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. 


Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. 

Žít ze vzduchu, semínek a jablek. Ne, tak to já nedokážu. Já nemám strach z jídla a nechci hubnout, jako tyto dívky. Vím, že nemůžu, dopadla bych jako ony. Nedělá mi problém sednout si ve fastfoodu a cpát se hranolkama, hamburgery, obalovaným smaženým masíčkem, to vůbec. Mám to ráda. Mám ráda jídlo. Poslední dobou to tak spíš asi nevypadá. Jsem hubená. Vždy jsem byla ale hubená. Už na základní škole mě nazývali anorektičkou. Ale na anorektičku jsem jedla dost. Je pravdou, že jsem nejedla svačiny, protože jsem si o přestávkách radši hrála s kluky a svačiny pak vyhazovala, aby se mamka nezlobila, že nejím. Později se na to přišlo a byla jsem kontrolována. Nikdy v životě jsem nepřesáhla váhu 50 kilogramů. Možná jsem ale zhubla, i když váha hlásí pořád váhu okolo 47 kilo. Nebo nevím... je to hloupost? Já jen, že... jako by se všichni domluvili. I ti, co se neznají. Mluví o tom, jak bych měla jíst a jak jsem hubená. Do nedávna to neřešili. Že bych vážně zhubla?
Často mi kručí v břiše. Tělo i ostatní mi asi chtějí dát vědět, že bych opravdu měla jíst víc, přesto nejsem anorektička. Chápu, že ostatní mají obavy, abych nedopadla zle. Slýchám, že už to není hezký, ale viděli opravdové anorektičky? Ty jsou na to mnohem hůře. Třeba jde o to mě vyděsit, abych nedopadla jako ony. Jako ano. Já vím už dlouho, že jsem hubená a chci přibrat. Třeba jen dvě kila a na určitých místech, ale nějak to nezvládám. Některé, nebo spíš většina holek, má opačný problém a chtějí zhubnout. Kolikrát začínám pociťovat hlad a vím, že bych měla přijmout nějakou potravu, ale když se pustím do jídla, najednou se cítím strašně plná. Občas tu byly i chvíle, kdy to bylo naopak.
Existuje plno pro-anna blogů, fitness blogů, blogů o hubnutí... Jídelníčky, které tam občas čtu mě děsí a vím, že já takto vážně nejím. Byly i okamžiky, kdy jsem jedla opravdu dost a naopak jsem slýchala, že je zajímavé, že jsem tak hubená, když jím hodně. Možná nemám určeno být těžší, silnější... a možná až s nárůstem roků narostou kila. Nebo taky ne. Možná jen neumím správně jíst. To bude možná ono. Musím s tím něco udělat a nějak (zdravě) přibrat, aby to bylo hezký, aby o mě nemusel mít už nikdo strach a abych byla se sebou i já sama spokojená. Já neříkám, že nejsem, jsem, ale trochu přibrat to chce. Jinak mám moc ráda svojí postavu. Ale musím přibrat a hlavně nezhubnout jinak...  Babi, já vím, že to myslíš dobře a chceš, abych pořádně jedla a nedopadla zle...

Bylo to od něj milé, když mi nabízel jídlo, když se zajímal jestli nemám hlad. Zakručení v mém břiše pro něj byl signál. A pak mi vrazil do ruky chleba se salámem a sýrem. Nebo cokoli jiného...
Když mi nabídl půlku něčeho, co jedl, když se se mnou rozdělil.



Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. Jídlo. 

Komentáře

  1. Přijde mi, že všichni teď moc řeší svůj vzhled, to, jak kdo vypadá, to kolik jak kdo váží a podobně... je to všude :D Na FB, Instagramu a kdekoliv... Jenomže - anorektičky - to je hlavně to myšlení, neustálá kontrola toho, co sníš nebo nesníš, řešení váhy... a ty mi tak prostě nepřipadáš. Víš, jasně, "známe se" jen skrz blog a tak, ale... vím, jak vypadáš, i podle fotek a jsi opravdu hubeňoučká, ale tak nějak mi nepřijde, že bys ty zrovna byla anorektička, mám i takovou kámošku, která je také taková drobná a to jí víc než dost :-) jestli si myslíš, že máš ve stravě nějaké chyby, tak je napravíš, nebo určitě se ti to podaří napravit... ale nemyslím si, že bys byla anorektička... nějak mi to k tobě ani prostě nejde! :D :-) (Myslím to jenom v dobrém :) ) Jsi prostě drobná, ale celkově se to k tobě takto hodí... bylo by fajn, kdyby jsi pár kg přibrala, vůbec by ti to neuškodilo, to je jasné... zdravá strava a hlavně pravidelný přísun stravy je důležitý a měli bychom se to naučit všichni, ale někdy prostě není čas, je toho moc, člověk se nestihne najíst, pak už hlad nemá... pak toho napráská do sebe zase příliš moc a je to celkově nevyvážené... ale je to hlavně způsobené tím, že není čas... :-( věřím, že se ti podaří něco nabrat :-) a bude to v pohodě... určitě je jasné, že má okolí strach, ale věřím, že ty máš v hlavě jasno :-) a do ničeho takového nespadneš... hlavně jsi super holka, vypadáš moc hezky a když se ti podaří něco nabrat, nebude to vůbec na škodu... ale prostě máš asi tělo stavěné tak, že budeš drobnější postavy :-) a na tom není nic špatně :-) (když samozřejmě budeš jíst normálně)... pokud bys nejedla a držela hladovky, tak to už je pak zase jiná... ale to ty neděláš :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, děkuji za podporu a vyčerpávající komentář :)

      Vymazat
  2. Já naštěstí s jídlem nikdy neměla problém v žádném ohledu, ale vím, že je spousta holek, které právě potřebují přibrat, ale nejde jim to. S tím jídlem je to prostě problém. Obě situace - když chceš zhubnout a nebo když chceš přibrat, jsou pěkně na nic, když to nejde. Bohužel ti nemůžu poradit, protože nemám žádné zkušenosti. Ale věřím, že se ti to povede :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já znám zase hromadu lidí, co chce shodit :D
      Joo. Tak to bývá no :)
      Děkuji :)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář! :)