📙 Jedna želva za druhou - John Green 📙

Zdravím a vítám Vás u tohoto článku!
(článek byl napsaný o týden dříve, než byl vydán)

Chtěla bych poděkovat za milé a chápavé komentáře k článku s názvem "Světu vládne koronavirus". 

Tentokrát však nepřicházím s žádnými aktualitami ohledně mé ani okolní situace. Chci Vás seznámit s knihou, kterou jsem právě dočetla. Možná ji někdo z Vás již zná, možná je pro Vás novinkou. 

Tato kniha, jak už v názvu článku můžete vidět, se jmenuje Jedna želva za druhou od Johna Greena. Kupovala jsem si ji asi před čtvrt rokem, v zimě, když u nás ještě nebyla karanténa. Četla jsem ji občas, po nevelkých kouskách. Až dnes jsem ji dočetla a chci se s Vámi o ní podělit.

Je to už několik roků zpátky, kdy jsem se poprvé doslechla o autorovi mnoha populárních knih - John Green. Od té doby jsem si říkala, že bych si někdy od něj mohla něco přečíst. Cíleně jsem jeho knihy nevyhledávala, ale občas jsem se do regálů v knihovně či obchodě podívala, jestli tam nějaká kniha právě od tohoto spisovatele je. No moc jsem tomu nedala. Až před několika měsíci jsem v Albertu viděla regál s knihami a napadlo mě si nějakou knihu koupit. Spatřila jsem právě tuto. Zkoušela jsem tam najít od Johna Greena nějakou starší jako třeba Sněží, sněží nebo Hledání Aljašky, ale to bych asi musela pátrat jinde. Koupila jsem si tedy Jedna želva za druhou. 

Dlouho jsem nechápala, proč kniha nese právě tento název, protože o želvách příběh nebyl.

O čem tedy kniha je, když ne o želvách? 

Hrdinkou, skrz kterou je příběh vyprávěn, je šestnáctiletá Aza Holmesová, která trpí duševní poruchou. Má strach z mikrobů a bakterií, které osidlují její tělo. Nepřipadá si dostatečně svobodná a její myšlenky jsou podle ní také ovládané touto havětí. Cítí se být uvězněná v myšlenkové spirále, která je užší čím dál víc. Navštěvuje kvůli tomu i paní doktorku. Azy maminka dělá paní učitelku ve škole, ve které Aza studuje. Tatínek ji umřel, když byla ještě malá a nedokáže se s ním zcela rozloučit. Vlastní jeho starý automobil, který má své vlastní jméno Harold. V něm má starý tátův mobilní telefon, kde jsou jejich fotky. Ačkoli je má zálohované v počítači, prohlíží si je z mobilu, protože tak má pořád pocit, že je stále s ní. Nejlepší kamarádka Azy je Daisy, která píše fanfikce o StarWars. Jakmile se dozví o zmizení miliardáře Russella Picketta a o odměně sto tisíc dolarů, přiměje Azu, aby po pohřešovaném boháčovi začaly pátrat. A co víc? Syn Russela Picketta je Azy bývalý kamarád z tábora, mezi kterými vznikne něco jako milostný NEvztah. Aza je osobnost komplikovaná. Je jí líto Noaha, Davisova bratra, který otcovo zmizení nese těžce. Jejich otec jim ani neodkázal nic ze svého bohatství. Raději to věnoval haterii. Najdou pana Picketta? Jak to bude mezi Davisem a Azou? Dostane se Aza ze svých duševních problémů? To a ještě víc se dočtete právě v této knize.

Kdybych knihu měla ohodnotit. 
Během čtení si člověk mnohokrát představuje děj, průběh, postavy i prostor a okolí. Já toho na mnoha místech této knihy nebyla schopna, protože mi dění přišlo rychlé, hodně ofikané. Rozhodně to nebyla špatná kniha. Nechybělo napětí, dobrodružství ani romantika.  Vžívala jsem se do Azy a chápala jsem ji a zároveň jsem neměla ráda Daisy. Moc ukecaná, hýřivá, hledala chyby v Aze, ačkoli ji měla ráda. Byla mi nesympatická a přišlo mi, že ostatním cpe jenom sebe. Schválně, kdo jste tuto knihu četl, napište mi na tyto postavy Váš názor. Knihu jsem četla teda asi tři měsíce. Možná někdy od ledna. Tato kniha mě přiměla hodně googlit. Ať už šlo o nějaké auto, haterii, jak vypadá čepice, kterou nosil Davis, nebo jaká je lahev Dr. Peppera, protože jsem ho nikdy neměla. Také odborná a mě neznámá slovíčka jako třeba misogynní.

Ohodnotila bych tuto knihu asi 8 body z 10. 

Proč tedy kniha nesla název Jedna želva za druhou?
Někde v druhé kapitole byla o želvách zmínka. Vyskytovaly se v řece, nedaleko které Aza bydlela. Hodně dlouhou dobu jsem pak nenašla v knize o želvě ani slovíčko. Až ke konci knihy, kdy Aza Daisy vysvětlovala, že se cítí jako matrjoška. Hledá sebe samu, ale nenachází. Daisy to připomnělo příběh, který ji vyprávěla mamka. Hovořilo se v něm o želvách a zněl takto:

Co jste za poslední dobu přečetli Vy?

Znáte tuto knihu?
Co na ni říkáte?

Mějte se,

Simix!