Láska někdy bolí, přesto ovoce plodí

Láska někdy bolí, přesto ovoce plodí...
Láska je sladká i trpká, stejně jako ovoce. Možná proto, že láska "ovoce" plodí? 



Proč... i když někoho milujeme, mu dokážeme ubližovat? Možná neúmyslně, ale ano...  bolestivé to je. Možná proto, že nás něco trápí, že nás od dotyčného taky něco bolí, jindy je kámen úrazu zase jinde. Třeba nechceme dotyčnému ubližovat, třeba je to jen obranný mechanismus nebo něco takového, přesto zraňujeme jeho city. Sami jsme zranění. Většinou to odnáší ti, co nás mají hodně rádi, co nás milují. Někdy ubližujeme sami sobě i těm, které máme tak rádi. Nevíme si rady? A možná to bolí, protože tolik milujeme. Ubližujeme, ačkoli milujeme a onoho člověka to bolí a zraní o to víc, pokud nás taky miluje. Někdy stačí i drobnost, co nás od druhého zklame... o to víc to bolí, pokud milujeme. A tak chápu bolest milovaného, ale i milujícího. 
A tak všichni tiše, možná hlasitě, trpí. Ovoce může být sladké i trpké, stejně tak láska. Bitter and sweet. 

A přesto, že to bolí, jsme tu stále pro sebe? Pokud ano, je to láska. Pokud se lidé i přesto podporují a mají se bezděčně rádi... i přes tu bolest... je to pravá a silná láska, která by mohla vydržet napořád. Jak se ale zdá, je to něco cenného a krásného. Málo "věcí" vydrží napořád. Ne každý vztah vydrží napořád. A já bych si přála napořád. Ten vztah naplněný tou láskou, ačkoli je bolestivá - hořká či trpká, ale je i sladká a krásná. 


Můžeme nenávidět i milovat? Myslím, že ano. Možná si říkáte, že někdy by Vám bez sebe bylo lépe, ale přitom bez sebe nedokážete být. Spojení. Láska? 
Pokud tomu tak má být, pokud věříte, že to za to stojí, tak spolu budete, pokud ztrácíte naději i lásku... skončí to. 

Já miluji, ubližuji i radost rozdávám, jsem někdy raněná a někdy plná lásky bez bolesti...
I když miluji a částečně nenávidím, nechci milovaného ztratit. 
A i když jsem někdy chladná jako led, ubližuji a vypadá to, že tu lásku již nechci - protože mě něco trápí nebo od dotyčného určitým způsobem také bolí, tak uvnitř srdce oheň plá a já tu lásku potřebuji. Ačkoli jsem odtažitá a vypadá to, že tu lásku odmítám, tak ne. Potřebuji ji a miluji. Zatím ano, zatím tomu tak stále je. A když ubližuji lásce z lásky, o to víc ji potřebuji. Chci být sama, daleko a zároveň potřebuji to teplo oné lásky. Jeho lásky. A jsou dny, kdy se topím jen a jen v lásce. A pak ta hloupá období bolesti - vzteku a smutku. Možná si někdy pro "tu lásku" nepřipadám dostatečně výjimečná a cenná. Proto se cítím raněná a proto zraňuji? Řekla bych, že někdy ano. 
Dá se ubližovat z lásky? Och ano, protože láska bolí. A přesto? Přesto plodí ovoce. Sladké nebo trpké. Bitter or sweet. Taková je láska a ta za to stojí! Nebo ne? 
Mateřská, partnerská...
Láska. Bolí. Přesto plodí... 

#laska #bolest 


Komentáře

  1. Láska bez bolesti neexistuje.. tak to prostě chodí. Ale na druhou stranu to nejspíš za to stojí.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to tak... bohužel když cítíme bezmoc, jsme zranění, odnášejí to právě ti, co si to (možná) nejméně zaslouží... ti, co nás milují a mají rádi... jak píše Darkness... láska asi sama o sobě bez bolesti neexistuje... asi to neděláme tak úplně cíleně, ale možná tohle právě prověřuje vztahy a lásku... v tom dobrém i v tom zlém... je to asi hodně na houpačce, aspoň já to tak vidím a mám to tak, stejně jako ty miluju, ubližuju, radost i bolest a všechno v jednom člověku... kdo ví, nevím, jak to mají jiní lidi, ale já jsem občas rozpolcená tak, že se ani v sobě nevyznám... a i když tu lásku odmítáme, stejně ji potřebujeme a prahneme po ní... po tom obětí, útěše... láska je důležitá a je důležité, aby tady pro nás byla, v jakémkoliv období, náladě... a my jsme tady pro ni také ♥ a stojí to za to... i když to občas bolí ♥

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář! :)