Vánoce a Silvestr

Vím, že na tento článek je už docela pozdě, že jsem ho měla napsat někdy dřív. Možná i před tím článkem s přečtenými knihami. A možná bych ho psát už nemusela vůbec, stejně už to není v mé hlavě tak živé, jak bylo. Ale bylo to v plánu, plánovala jsem tento článek a tak ho napíšu!

Vánoce jsou svátky klidu a pohody. Pro mě to moc odpočinkové nebylo. Ale také je to období, kdy jste se svými blízkými, rodinou a to jsem splnila. Byly to první Vánoce, které jsem byla celé s přítelem. První Vánoce na našem bytě. První Vánoce, kdy jsme byli u všech příbuzných spolu. U jeho i u mých. Zkrátka cestovatelské, proto jsem si moc neodpočinula. Až po svátcích, to jsem měla volno. Minulé dva roky jsem slavila Vánoce s přítelem dříve. Respektive, dali jsme si dárky třeba nějakého 22. 12. a pak jsem jela na Vánoce domů a on navštěvoval svou rodinu. No teď to byla prostě PREMIÉRA.

17. prosince jsme slavili Vánoce v práci. Předaly jsme si nějaké dárky s kolegyněmi, s dětmi jsme rozbalili jeden velký dárek, který jsem balila při odpolední směně den předtím. Plyšové žabičky, na kterých jsme se s kolegyní domluvily, a které objednala. Líbily se jim. 
21. prosince jsem měla jít ještě do práce a 22. prosince jsem měla mít volno. Dali mi volno i na toho 21., což bylo pondělí.

Myslím, že v neděli, 20. prosince, jsem slavila s partou kamarádek. Sešly jsme se v partyhousu jedné z nich. Minulé roky jsme si dávaly dárky v kavárnách. Někdy z počátku dokonce v mekáči. Kvůli, nebo možná spíš díky opatřením, to tento rok tak být nemohlo. Bylo nás šest a náramně jsme si to užily. Mohly jsme si dát kapku alkoholu, nikoho jsme nerušily, měly jsme prostor, vlastní občerstvení apod.
Povídaly jsme si, objednaly jsme si jídlo, chtěly jsme si zahrát i "Hádej kdo", ale to už jsme nestihly, protože některé potřebovaly stihnout spoje domů. Potřebovaly jsme si nechat i čas na rozbalování dárků. Zůstala jsem mezi posledními a pomohla uklízet, protože já nespěchala na autobus nebo vlak. Bylo to moc fajn. S holkami se vídám už jen při podobných situacích, jako jsou Vánoce, narozeniny apod. Když jsme si objednávaly jídlo a majitelka partyhousu jim volala, znělo to, jako by si z nich dělala srandu. Smála se u toho a neznala ani přesnou adresu. A i když nám to přivezli. Tři šly dolů jídlo vyzvednout. Nezapomněly natáčet, jak to přebírají a jak naše hostitelka říká pánovi, že bohužel nepřišla celá parta. Když se vracely zpátky, nemohly se dostat domů. Zapomněly klíče. Jedna z nich mi volala a pak jsem s nimi komunikovala přes takový ten telefon u dveří, kterým se otevírají vstupní dolní dveře. 
Naklikala jsem na tom telefonu kdo ví co. Byla jsem mírně ve stresu a zároveň to byla sranda. Pak jsme jim dvě šly dolů otevřít. 😂 Opilé jsme mimochodem nebyly. Měly jsme akorát kafe s baileys, pak holky měly jednoho panáka samotného baileys, já pak měla ledový čaj, jedna měla pivo. To bylo všechno. 

Následující dny...
Přítel byl ještě 23. prosince ráno v práci. Po práci se vyspal a pak jsme jeli za mojí babičkou, dědou,
tetou, bratránky a bráchou, kde byl i taťka a oslavili jsme Vánoce tam. Po příjezdu jsme dali dárky rovnou u tety v kuchyni pod stromeček. Jsem ráda, že mého přítele přijali a mohl tam být s námi. Na Vánoce tam jsem se těšila. Přivezli  i větší jídelní stůl, abychom se vešli. Aby se nás tam vešlo 6, protože teta a bratránci jedli u sebe dole. Ti pak zazvonili na zvoneček a my sešli k nim dolů. Brácha mě vystrašil a zároveň pobavil, protože se oblékl do Santa Clausovského overalu a v něm rozdával chvilku dárky, dokud mu nebylo horko a nesundal to. I přítel přivezl dárky mé rodině a i on nějaké od nich dostal. Myslel, že nedostane skoro nic, nečekal to, přišel si trochu hloupě, ale nakonec byl mile překvapený. Připravovala jsem ho na to, že nám bude neskutečně moc dárků, a že budeme rozbalovat klidně i dvě hodiny a také, že to bude strašná sranda. Opravdu jsme se opět hodně nasmály a rozbalovaly jsme přes dvě hodiny. Jediné, co mě trochu zamrzelo, že se taťkovi nelíbilo, že jsem mu koupila Božkov a nalila ho do jedné krásné skleněné placatky, kterou jsem koupila zvlášť. S bráchou mě pokáraly za to, že je to nejhorší rum. Nevyznám se v alkoholu a myslela jsem, že je to v pohodě.
Většinou se u nás neříká od koho jaký dárek je, ale občas se tomu něco pronese a pak je to jasné. Ježíšek zde byl velice štědrý a bylo to moc fajn. Ten den večer jsme jeli zpátky k nám na byt, protože na další den byly v plánu další věci. Bylo mi až líto odjíždět, ale jinak by se to nestíhalo. 

24. prosince:
S přítelem jsme si udělali sváteční vánočná oběd na bytě, následně jsme si předali dárky, vyzkoušeli je. 
Později jsme vyrazili za přítelovým taťkou a tam jsme slavili Vánoce večer. Stejně jako svému taťkovi, i taťkovi mého přítele jsem dala rum ve skleněné placatce, kterou jsem koupila zvlášť. Zde mě sice nikdo neupozornil, zda je Božkov vhodná volba, ale při rozdávání přítelovi tento dárek spadl, rozbil se a vše se vylilo. Nakonec to byl "naštěstí jen Božkov." Přespávali jsme. Stejně jako pro přítele to byli první Vánoce u mých příbuzných, tak pro mě to byly první Vánoce u jeho taťky, ačkoli jsem si s ním dávala dárek i minulý rok, ale tentokrát jsem toho dostala trochu víc, než jsem čekala. Stejně jako dostal přítel a jeden dohromady. 

Další den, 25. prosince, jsme slavili Vánoce u přítelovy babičky a jeho dědy, kde byl i jeho brácha, jeho mamka a její přítel. Byli jsme tam na oběd a probíhalo to trochu jiným stylem, než u nás. Také zde byl výjimečně větší stůl. Uprostřed stolu bylo jídlo a z něj si každý nabral co chtěl a kolik toho chtěl. Byly nějaké čínské kuřecí placičky a kuřecí rarášci, bramborový salát, opečené brambory a zelenina. I zde byl ježíšek docela štědrý a i zde byla docela zábava. A také jsem dostala docela dost dárků, na to, že jsem tam byla poprvé a nečekala jsem to. Zde rozdával dárky přítelův děda. 

26. prosince jsme jeli zase do stejného města, kde jsme byli 23. prosince, tentokrát však za mojí mamkou, kde byl i její přítel. Nejdřív jsme s přítelem vyzvedli bráchu a pak za ní jeli tři. 
Zapálili jsme si prskavky, povídali, také jsme zde byli na oběd. Měli jsme špenátovou polévku a kuřecí řízky s bramborovou kaší, na které jsme byly s mamkou předem domluvené, abychom nejedli všude jen salát. Tento rok jsem nakoupila všem hromadu dárků. Dárky ode mě mamka rozbalovala nejdéle. Od bráchy měla jeden větší a od Vítka také jeden. Od ní jsme dostali více, než jsem na její poměry čekala. Všichni tří jsme od ní dostali jeden dárek - kluci voňavku a já náušnice + všichni tři peníze. Všichni tří stejnou částku. I přítel. Říkala jsem si, že je to blbý, že mu dává tak moc, protože to není její syn. Ona však řekla, že patří do rodiny. Jako nepatří, patří, nejsme manželé, ale ok. Patří ke mně 😂I když je pravdou, že jeho mamka mi dala poukázku ke kadeřnici + dárky, ale to je trochu jiné, ona vydělává víc peněž, než moje mamka. Ale je pravdou, že i to je dost, na to, že nejsem její dcera a cením si toho. 
A ten den jsme jeli zase pryč. Odvezli jsme bráchu a pak podnikli naší cestu. 

Je skvělé, že moje rodina přijala mého přítele a jeho rodina zase mě. 

A já pak měla další dny do konce roku volno a přítel už chodil zase do práce. 

Jak vypadal náš Silvestr? Byl to náš třetí společný Silvestr, avšak první společný na našem bytě. Minulé dva Silvestry jsme slavili ve společnosti. Prvně ve společnosti přítelových kamarádů, po druhé u přítelova taťky v restauraci v uzavřené společnosti. Oboje bylo fajn. Byli jsme bok po boku. Užívala jsem si jeho přítomnost. Tentokrát však mnohem víc, protože jsme byli sami. 
Kolem šesté jsme si udělali chlebíčky a jednohubky. Dopili jsme karamelové baileys a hráli wowko. Nad programem jsem přemýšlela už několik dní předem. Nechtěla jsem, abychom se nudili, když jsme měli být jen dva a doma. Na kousky papírků jsem napsala různé činnosti, především hry či nějaké úkoly. Od nějaké sedmé hodiny si losoval papírky až skoro do půlnoci. Hráli jsme karty, hádej kdo, ochutnávání jídla se zavázanýma očima, hříšnou věž apod. A třeba i úkol - napijeme se. 
Byla to zábavné i vášnivé. O půlnoci jsme si přiťukli a koukali z lodžie na ohňostroj. Ohňostroj ale byl od šesti do devíti tak nějak průběžně. 

Od 4. ledna jsem začala chodit zase do práce. :) 

Obrázky: z pinterestu

A jaké to bylo u Vás? 
Tak se mějte...
Vaše Simix!