🌼 Hledání Aljašky - John Green 🌼

Vítejte u dalšího článku!

Dnes zase o mé přečtené knize. Tentokrát je to kniha s názvem Hledání Aljašky od Johna Greena!

John Green (narozen 24. srpna 1977)  - americký spisovatel a vloger.

Asi takhle... O té knize vím už dlouho. Četla ji moje spolužačka na střední, takže je to už několik let zpátky. Dlouho jsem si pak od té doby říkala, že bych si tu knihu také mohla někdy přečíst. Nevyhledávala jsem ji nějak aktivně, vždy když jsem šla kolem knih, jsem se porozhlédla, jestli ji někde neuvidím. Nikdy jsem ji nespatřila. Místo toho jsem našla v obchodě novější knihu od tohoto autora a to Jedna želva za druhou a tu jsem si koupila. Až teď nedávno, kdy se mi postesklo po 'nových' knihách, které se nedají v obchodech koupit a v knihovnách klasicky půjčit, jako dřív. Objednala jsem si knihy na internetu! Přesněji na reknihách. Narazila jsem tam na Hledání Aljašky a říkala jsem si, že ačkoli je to možná kniha pro puberťáky, ráda si ji přečtu. Přeci jen jsem nad ní uvažovala dost dlouhou dobu. Objednala jsem si také vzhledem k situaci knihu Deník z Wu-Chanu, ke které se teprve dostanu. 
Opravdu nelituji, že jsem si objednala tyto knihy právě z reknih (https://reknihy.cz/). Za prvé, knihy byly levnější, protože jsou z druhé ruky, čímž se šetří papír a čímž se šetří stromy. Ušetřila jsem i já. Člověk, který je pošle znovu do oběhu si tak díky tomu může udělat prostor v knihovničce a možná si i trošinku něco přivydělat. S tím však zkušenosti nemám. Komunikace s lidmi z reknih byla velice fajn. Mně osobně psal Tadeáš a informoval mě o tom, kde kniha je apod. Přišlo mi to hezké, jak jde o skupinku lidí, co mají toto na starosti. Zajímavé je i to, že knihy posílají zabalené v něčem, v čem bylo posláno už něco jiného. Nejdřív mi to přišlo trochu nechutné a říkala jsem si, v čem mi to asi pošlou, ale sama nějaké taštičky, sáčky apod. používám víckrát, pokud jsou čisté a neponičené. Stejně tak oni. Je to ekonomičtější, šetrnější k přírodě. 
Poslali mi také dáreček, který mi udělal radost a to krásnou záložku. Máte také někdo zkušenost s reknihami? Objednávali jste si odtamtud už něco? Posílali jste jim něco k prodeji? 

Toť k tomu, jak jsem se k této knize dostala a teď něco blíže k ní! 

Příběh je vyprávěný z pohledu Milese Haltera, který se chystal na internátní školu v Alabamě. Doteď nebyl moc oblíbený neměl moc kamarádů. Vydal se hledat velké Možná. Zpočátku si neustále stěžoval na horko, které v Alabamě bylo. Jeho spolubydlícím byl kluk jménem Chip, ale říkalo se mu Plukovník. Od něj dostal Miles přezdívku Váleček a od té doby se mu neřeklo skoro jinak. Ne, že by byl tlustý, právě naopak. Plukovník ho seznámil se svými kamarády Aljaškou a Takumim. Prvně zašli za Aljaškou, která zásobovala Plukovníka alkoholem a cigaretami. Miles do této doby nekouřil ani nepil, ale tak nějak spontánně s nimi začal. Aljaška se mu moc líbila, ale byla tuze náladová a výbušná. 

Miles aneb Váleček měl zálibu v posledních slovech známých lidí... jakože před jejich smrtí. 
Plukovník se zase učil nazpaměť zeměpisné názvy... města států apod.

Aniž by už Váleček znal ostatní studenty, jejich nepřátelský vztah s Plukovnikem stál Válečka málem život. Vstupní zkoušku, kterou mívali všichni studenti stejnou, měl Váleček horší. Byl vhozen do jezera, ale omotaný izolepou. Jak si poradil? 😲

Ačkoli se Váleček zamiloval do Aljašky, tak byla zadaná a kamarádům vždy vybírala a dohazovala jiné holky. I Válečkovi. To byla Lara, která byla z původně z Rumunska a bylo to znát na jejím přízvuku, který je patrný i v knize. Mezi Larou a Válečkem to začalo vypadat slibně, dokud se nepřihodilo neštěstí.

Pobyt na této škole byl plný šprýmů, vtipů, triků a kanad(ských žertů). Plukovník, Aljaška, Takumi, také Váleček a s nimi i Lara, jich plno vymýšleli, především na bohatší skupinku studentů, které nazývali Bojovníci. Jaké to asi byly? 😏 

Některé kapitolky ukazují také to, jak probíhalo jejich pár vyučovacích hodin. Nejvíce s hodně starým učitelem, který vyučoval náboženství. Vždy čekali, kdy mu dojde dech. '
V knize bylo hodně popisované počasí a i okolí školy. 

Tento příběh byl dost takový filozofický. Kladl plno otázek, jako například, jak se dostat z životního labyrintu? Jak vede cesta ven? Bylo to dost o životě a smrti. Vlastně o jakémsi smyslu života? Utrpení? Vím, že to zní strašně depresivně a pesimisticky. Ale byla to fajn kniha!
Kapitoly jsou rozdělené na období před a období potom. Před jedním neštěstím, které jsem tušila už v průběhu čtení PŘED a další část knihy PO onom neštěstí. Samotné kapitoly nemají konkrétní názvy, ale jsou dané časovým rozmezím od oné události. Např. 128 dní předtím, Jeden den předtím, Poslední den, Den poté, dvacet sedm dní poté apod. Kapitolky byly různě dlouhé. Některé krátké sotva na stránku, jiné přes několik a několik stran. Záleželo na tom, co se zrovna v příběhu dělo a popisovalo. 

Lépe řečeno někdo umřel... a Plukovník a Váleček se tomu snažili přijít na kloub. To byla ta část POTÉ.

Nedošli k ničemu, co by jim udělalo úplně jasno... celkově tato kniha byla o smrti a otázkách. Trochu mi to připomínalo seriál 13 důvodů proč. Avšak toto nebylo nic úplně napínavého, něco co by vás nadchlo a napnulo, ale především dojemného, filozofického. Knihy od tohoto autora většinou bývají dojemné. Někdy méně, někdy víc. Ne, že bych jich přečetla nějak moc. 

Doufám, že jsem příliš nevyzradila, zároveň to hezky shrnula (i pro sebe) a zároveň vyvolala otázky. O to mi totiž vždy v těchto článcích o knihách jde. Shrnout to, zároveň ale moc nevyzradit, aby si to lidé, co to ještě nečetli mohli se zájmem a s chutí přečíst. Abych je od toho neodradila, nebo jim příliš nevyzradila. Jiným, co to už četli, abych připomněla. 

Četli jste tuto knihu? Co na ni říkáte? 

Tak se mějte hezky...
Vaše SIMIX!