✈ Dovolená ~ srpen 2022 ~ Řecko Thassos ✈

Zdravím toho, kdo sem zavítal,

tento článek jsem chtěla napsat dříve, ale pořád ne a ne se k němu dostat. Jeden z důvodů je zmíněn v předchozím článku. Je to teď něco, čemu se věnují ve volném čase. 

Ale teď k tomu, co jsem si tu chtěla poznamenat...

První týden v srpnu jsem byla s přítelem na dovolené u moře v Řecku na ostrově Thassos.

Poprvé jsme spolu byli na dovolené na začátku srpna roku 2019 v Itálii ještě s jiným párem. Jelo se autem. Tento rok jsme spolu sami poprvé letěli letadlem. Netvrdím, že to byla moje první dovolená s leteckou dopravou. Jako malá jsem letěla letadlem s rodiči a bráchou do Egypta. Toto byla ale naše první zkušenost, kdy to bylo pouze na nás. Sami jsme ještě doposud neletěli. Naše podruhé, ale zároveň poprvé. 

Letěli jsme z Prahy v pondělí 1. 8. 2022. Do Prahy jsme jeli autem a auto jsme nechali u přítelova příbuzného, který nás pak před letiště hodil svým autem. Na letišti jsme se s přítelem museli nejdříve rozkoukat a zorientovat. Chvilku jsme si byli nejistí, ale netrvalo dlouho. Nechali jsme se odbavit. Trošku jsme se porozhlédli po letišti. A pak ten zážitek při letu. 
No... po cestě do Řecka ten zážitek z letu bohužel nebyl tak parádní, jelikož (ačkoli jsme chtěli sedět u okénka) jsme seděli u zdi. V místě, kde okno nebylo a museli jsme se otáčet za sebe do okna za námi. Sem tam jsem k slečně, která seděla za mnou, strčila mobil, abych si vyfotila výhled z okna, kde navíc byl vidět motor u křídla. Let probíhal v pohodě. Největší adrenalin pro nás bylo přistávání, kdy celé letadlo nadskočí a bouchne kolečky o zem při doteku o přistávací plochu. 
Přistáli jsme na letišti v Kavale, kde nás uvítali delegáti a animátor a s instrukcemi nás poslali do autobusů před letištěm, odkud jsme byli převáženi na trajekt. Cestou na trajekt byla kolona a stáli jsme v městečku Keramotí. V autobuse nebylo z horka dobře přítelovi, mě nebylo nejlépe až na trajektu. Naštěstí to nebylo nic dlouhodobého a po chvilce to přešlo. Bylo to možná z horka, do kterého jsme vyšly z vychlazeného letadla. Studovali jsme v autobuse instrukce a návrhy na výlety, které jsme dostali od delegátů. Když už jsme byli na trajektu, sledovali jsme s přítelem, jak pánové dole s gestikulováním a pokřiky navádějí řidiče s auty dovnitř, aby je mohli také převézt. Když jsme vypluli, sledovali jsme okolí, moře a racky, kteří létali okolo. Lidé jim házeli krekry, chipsy a sušenky. Přítelovi spadlo několik keksíků i na hlavu. 😄
Ještě teď jsi vybavuji obličeje některých lidí, kteří byli v letadle, na trajektu i v autobusech s námi. 
Když jsme dopluli trajektem na ostrov Thassos, autobus(y) všechny lidi rozvezl(y) postupně na hotely. Náš hotel byl až poslední úplně na spodu ostrova. U silnice občas proběhla černá koza, kterých na ostrově bylo docela dost, spolu s ovcemi. U nás na to nejsme příliš zvyklý, ale v různých zemích v zahraničí pobíhá po silnicích dobytek. 
Náš hotel se jmenoval Aeolis Thassos Palace. Byla jsem velice spokojená. Přítel nás registroval přes mobil ještě v autobuse, takže jsme na recepci nemuseli nic vyplňovat a dostali jsme kartu na odemykání od pokoje. Číslo našeho pokoje bylo 206. Tato karta sloužila i na zapnutí pojistek, kdy jsme kartu vložili do takové zástrčky. Odejmutím při odchodu z pokoje se pojistky vypnuli. 
Co je zajímavostí, kterou chci zmínit - v Řecku nevyhazují toaletní papír do záchodu, ale do koše, aby se jim záchod neucpal. Dveře od záchodu a koupelny byly většinou skleněné a nešly zamknout. Ty na našem pokoji se i samovolně otevíraly. 

Hotel
Večer po příjezdu jsme se spíše porozhlédli po okolí hotelu. Nádhera. 
Z hotelu byl výhled na moře, kopec plný olivovníků a prašné cestičky. Sem tam nějaký domek. Civilizace minimální. 

Na hotelu kromě jídelny byl mezi venkovní a vnitřní částí také bar a na terásce posezení. Pod teráskou bazén s lehátky a hezkými altánky. Posezení bylo pohodlné a s takovým výhledem jsme vypnula, zrelaxovala a málem usnula. Brala jsem si tam i knížku a chvíli jsme si četla nebo byla na mobilu, abych přidávala fotky okolí a zážitků z daného dne, kterých nebylo málo. Naproti mě sedával přítel také se kochal okolím a vypnul své myšlenky (teda kdo ví), nebo dělal něco na mobile. Nebylo třeba mluvit. Stejně tak, když jsme si hověli v kruzích ve vlnách na moři vedle sebe. Spokojení, jen s dvěma zdviženými prsty jsme si navzájem dávali vědět, že je vše v pořádku. ✌
Za zmínku jistě stojí, že jsme měli zaplacené all inclusive. Snídaně, oběd, svačiny, večeře a večerní drinky. Snídaně, oběd a večeře probíhali formou švédských stolů. Jídelna se dělila na tři části. Teráska, kde pobíhaly hladové a hubené kočky, které se nesměly krmit, ale přesto je spoustu lidí krmilo (my ne). Vnitřní část a pak dlouhý balkón odkud byl hezký výhled směrem na ten kopec a moře, které jsem již  zmiňovala (stejný výhled mělo to posezení u hotelu). Svačinky si mohl každý zobnout u baru, kde byli především bábovka nebo sendviče, případně horká čokoláda. Na baru se dalo poprosit také o "ice cream", malé nanučky podávané v kelímkách, pokud někdo chtěl víc jak jeden. Příchutě nanuků se točily: pistácie, bílá čokoláda a čokoláda s oříšky. Večer jsme si šli sednou k bazénu, terásku nebo uvnitř kousek od baru a dávali jsme si míchané drinky. Většinou pro ně chodil přítel, protože to uměl říct lépe anglicky než já. Hlavně jsem se necítila na to, abych to správně řekla a opravdu, když jsme tam šla o něco poprosit, dostala jsem něco jiného, než jsme chtěli (slečna u baru mi nerozuměla, ačkoli jsem to řekla v pohodě). 

Moře
Moře bylo pod hotelem. Pláž mělo kamenitou mezi útesy. Cesta k moři byla z kopce po upravené  vybetonované cestičce a schůdkách z kamenů. Dolů se šlo ještě docela dobře, ale nahoru se šlo v takovém horko opravdu těžko. Po návratu na hotel jsme se hned omyly ve vlažné vodě. Tak často do vany/sprchy nechodím ani doma, jako jsme chodili tam. Ani vlasy si normálně nemyju tak často, jak jsem tam z nich pravidelně vymývala sůl. 
Na ostrově se vyskytovala i písčitá/písečná pláž, ale ta byla od hotelu dál. Bylo možné tam dojet autem nebo autobusem a ačkoli jsme si zpočátku říkali, že se tam zkusíme nějaký den podívat, nakonec jsme tam nebyli a vůbec to nevadilo, protože místo toho jsme byli jinde. 

Schůze
Následující den ráno jsme měli všichni z hotelu mít schůzi ve společenské místnosti s delegátem, který nám měl říct co a jak a také jsme mu měli nahlásit a zaplatit výlety, které jsme si zvolili. Mnozí z nás pochopili, že máme sraz u recepce na pohovkách. Nedošlo nám hned, že společenská místnost bude pravděpodobně jinde, ale nakonec jsme se tam nějak instinktivně dostali. Bylo nám řečeno, že ačkoli je podle místních voda pitná, neměly bychom ji radši pít, pro její odlišné složení, které by nám nemuselo sednout. Také jsme byli upozorněni na jedovaté hady, a že bychom se neměli pohybovat někde, kde pořádně nevidíme. 

První den - úterý (nepočítám den, kdy jsme dorazili): obchod + moře + Giola
První tři dny na dovolené jsme byli velice aktivní. Zvládli jsme se vyčerpat a spálit.
Nejčastějším slovem první den bylo "NÁDHERA!", které postupem času nebylo tak opakované, ale stále prožívané. První den jsme se podívali k tomu moři. Také jsme se vydali na víc jak půlhodinovou cestu pěšky po silnici do obchodu. Vzali jsme si sebou repráček a vodu z hotelu v kelímku. V obchodě jsme si koupili nějaké dobroty, nafukovací kruh a místní ručně vyráběnou tašku s nápisem Thassos. A pak nás čekala víc jak půlhodinová cesta zpátky v dusnu a horku na hotel. Do tohoto obchůdku jsme jeden z dalších dnů museli znovu, ačkoli se nám už moc nechtělo, ale potřebovali jsme krém po opalování, protože naše kůže trpěla. Přivezli jsme si z Česka opalovací olej s nízkých faktorem. Byli jsme rudí a pálelo nás celé tělo. Přemýšleli jsme nad tím, že si na několik dní vypůjčíme auto, což bylo k dispozici, ale rozhodli jsme se pro dva výlety, které stály také dost, tak jsme si auto odřekli. V tentýž den jsme se vydali po obědě ke Giole. Giola byla místní přírodní atrakce - přírodní bazén, kam lidé seskakovali. Vydali jsme se po pískové cestičce do kopce, na kterou bylo vidět u hotelu. V horku to nebylo úplně snadné. Když jsme tam došli, bylo tam hodně lidí. Vypadalo to hezky. Nechtělo se mi seskakovat dolů a namočit si celé vlasy i obličej, ale na popud přítele jsem si z menší výšky také skočila. On si zkusil i z větší. Takhle promáčené ručníky jsme tam jiný den neměli. Ani po vodě z tohoto přírodního bazénku příliš nevoněly. Do tohoto bazénku byla velkou hadicí přiváděna i další voda, se kterou si přítel v jednu chvíli hrál tím stylem, že ji nadzvedával a chtěl nám tím polévat záda. Nad Giolou byla venkovní kavárnička, kde jsme si dali Frappé, po kterém tam přítel toužil pravidelně, jakmile jsme se ocitli někde, kde bylo možné koupit. Na hotelu jsme si s radostí dali zase sprchu ve vaně (sprchovali jsme se v sedě). 

Druhý den (po příjezdu, nepočítám den příletu/příjezdu) - středa: 
Výlet na horu Ypsarion
Na příjezdové cestě nad hotelem jsme spolu s dalšími dovolenkáři čekali na někoho, kdo nás bude provázet na výletě s jeepy, kterými se jelo na horu Ypsarion. Jelo asi pět jeepu za sebou s tím, že poslední a první jeep řídil průvodce a průvodkyně. Přítel řídil jeep, ve kterém jsem jela já a spolu s námi slečna a paní z Jihlavy. Další jeep řídil nějaký pán, se kterým si můj přítel o té cestě pak povídal a s ním jelo několik paní. A také jela česká rodinka. Dvě maminky (sestry) a jejich děti (kluci) a další jeep řídil delegát a vezl maminku s dvěma syny, kteří byli na jiném hotelu. Po cestě na horu Ypsarion bylo několik zastávek. První byla u malého dřevěného obchůdku s medem. Delegát nám řekl vtip, kteří říkají místní o tom, že včelí úly jsou poštovní schránky pro kozy a ovce. Od tohoto obchůdku jsme se pěšky šli podívat na vodopádek. U dřevěného stánku s medem jsme se nasvačili (na hotelu nám dali lunchpack - papírovou taštičku se svačinou - mandarinky, sendvič, bábovka a voda v uzavíratelné plastové lahvi - kterou jsme si den předen zamluvili na recepci). Jeli jsme dál. Cesty byly prašné a kamenité. V autech to drncalo a prášilo se na nás otevřenými okny. Další zastávka byl mramorový lom, který je pro Řecko typický. Mramor drží hezky chlad a měl leskle bílou barvu. Další naší zastávkou byla už hora Ypsarion. Po cestě tam jsme nemohli vyjet jeden kámen, ale nakonec jsme se v pohodě dostali, kam bylo potřeba. Na hoře Ypsarion jsme se znova najedli a napili. Pokochali jsme se výhledem. V jedné části hory dost foukalo. Bála jsem se, že mi uletí kšiltovka a docela to se mnou i cloumalo. Pár měsíců před dovolenou jsem docela zhubla (v práci) a dělávalo se mi pak i špatně, jakmile jsem začala jíst. Na dovolené se to naštěstí spravilo a dostala jsem opět chuť k jídlu, ale přišla jsem si jak peříčko, které brzy z té hory sletí. Po cestě na hotel jsme se ještě v jeepech zastavili ve vesničce zvané Kastro, kde se nachází vyhlášení taverna (něco ve stylu restaurace, já třeba to slovo do té doby neznala). Prošli jsme se po kamenité vesničce. Přítel si tam opět chtěl dát frappé. 

Třetí den (čtvrtek): výletní loď
Další den jsme měli vybraný/naplánovaný výlet spíše odpočinkovější. Jednalo se o výletní loď laděnou do červené a modré barvy, což mi připadalo zpočátku kýčovité, nebo spíše komediantské, která dělala zastávky na různých místech v moři, kde jsme pak mohli plavat, dokud loď nevyplula někde dál. Do moře bylo možné skočit z lodi a nebo do něj sléz po žebříčku. Já radši lezla po žebříčku, protože jsem si nechtěla namáčet vlasy a obličej a také jsem si příliš ve skoku nevěřila. Přítel se mě snažil přemluvit, ale nepřemluvil. Jiní si skákání do moře ale náramně užívali. Pak jsme zastavili také na jedné mělčině s pláží, kam jsme mohli buď doplavat nebo se nechat odvézt člunem. Já s přítelem jsme tam doplavali, ale byla jsem zklamaná, že jsem neměla sebou mobil a nemohla jsem si to tam nafotit. Tak jsme tam seděli na kamínkách. Poté byl na lodi BBQ lunch. K lodi i od lodi nás dopravili autobusy. 

Pátek, sobota a neděle:
Zbytek dnů bylo spíše odpočinkovějších, kdy jsme si užívali pohody v moři pod hotelem nebo v bazénu u hotelu. Tyto dny utekly už rychle. Nebyly tak akční, už jsme neměli sílu a přítelovi nebylo moc dobře. Byly to dny, kdy jsem byla také vyšťavená a poprvé za celou dovolenou jsem si říkala, že už by bylo fajn být doma. Ale poslední den jsem litovala toho, že to končí a následujících několik měsíců se mi strašně po tomhle místě stýskalo. 😢

Večery na hotelu: 
Jak už jsem zmiňovala, součástí našich večerů byly drinčíky a kolikrát mi stačil jeden, abych se cítila lehce opilá. Cuba libre, Long island, tříšť, Free alcohol drink green or red apod. 
Jeden večer jsme se byli také projít s drinkem (cuba libre) k moři na útesy.
Co mě nadchlo byl kulečník ve spodní části hotelu, kde byla herna. Kulečník jsem totiž hrála v GTA RP, což bylo a je teď pravidelnou součástí mých večerů v Česku. Mnohé na Thassosu mi připomínalo něco z GTA RP. A tak jsem si kulečník chtěla moc zahrát. Chtěla jsem ho hrát znovu a znovu. Nechyběl ani ping pong, který jsme si také zahráli. A stolní fotbálek. Do herny chodily často malé polské děti hrát kulečník a ping pong a ačkoli jim to moc nešlo, tvářili se u toho moc důležitě a nám strkali hlavu až na hrací plochu a vůbec se nestyděly. Přišlo nám to až poněkud drzé. 

Po cestě zpátky jsme letěli s pilotkou. Let mi připadal o něco příjemnější (nepatrně). 
Měli jsme už i výhled z okénka. 

Pozn.: Já v tu dobu oplývala jakousi závislostí na zprávách na discordu. 
Objednali jsme si ba dovolené vaporizer, po kterém jsem příliš netoužila, ale nechala jsem se přítelem zlomit. Po návratu do Česka jsme si ho vyzvedli. 

Další fotky můžete najít u mě na instagramu: 
@simix_krajickova a nebo @my_travel_trip_holiday_insta 📷

Tak jsem si tu konečně poznamenala tuhle krásnou dovolenou! 

Doufám, že Vás článek bavil, a že se Vám četl dobře,
přeji hezké dny...
... Simix!