👋
Začala jsem číst zase docela dost. Když si vzpomenu na své dětství, nepočítala jsem stránky a nehlídala čas a četla jsem a četla. Teď už to tak úplně není, hlídám čas, počítám stránky, kolik toho ten den ještě přečtu nebo kolik jsem toho ten den přečetla, ale přečtu toho i tak dost. Člověk má už i jiné věci na dělání a 'povinnosti'. Dvě knížky za měsíc je docela úspěch, řekla bych. Ne že bych si to kladla za povinnost nebo cíl přečíst co nejvíce knih. Vůbec, jen mi to přijde docela dost, vzhledem k tomu, že člověk dělá i jiné věci a jen nečte. V práci si najdu čas na čtení, když po obědě děti spí, mám čas tak necelou hodinku po tom, co si dodělám jiné pracovní povinnosti jako třeba zapsání do docházky a výkazu/evidence pracovní doby, než začnu budit děti a připravovat je na odpolední svačinku. A doma pak třeba taky hodinku a nebo půl hodinky.
Poslední dobou čtu knihy ohledně osobního rozvoje, o vnitřním klidu, však už víte, pokud jste četli předchozí články. Také pedagogicky a psychologicky zaměřené... takové budou další dvě, co začnu číst po dopsání tohoto článku.
Knihu, kterou jsem na začátku měsíce února četla jsem zmiňovala už posledně. Tak si jdeme její obsah přiblížit.
Rozhovory v tichu ~ Ada Becker
Tuhle knihu bych mohla doporučit mnohým rodičům i nerodičům, protože přiblíží, jak komunikovat se svými dětmi, aby se v budoucím životě nebály svých názorů a rozhodnutí, ale stejně tak komunikace ve vztahu. Je však také o tom, jak je důležité zaměřit se sám na sebe, své pocity, naslouchat svému tělu a najít si nějaký čas pro sebe. Když načerpáte sílu pro sebe, můžete rozdávat energii a pomáhat ostatním okolo sebe, například právě svým dětem. Zkrátka je o tom, jak vést šťastný a spokojený život se sebou i svou rodinou a ostatními.
Kniha je napsána formou rozhovorů mezi matkou (psycholožkou) a její dcerkou Hankou na složitá životní témata jako je rozvod, šikana, nemoci, hádky apod. Jak o takových věcech s dětmi mluvit? Každé dítě je trošku jiné a rozhovory mezi Adou Becker a její dcerou mohou probíhat jinak, než rozhovory Vaše.
Autorka se snaží dávat své Hance prostor pro dotazy a její názory, možnost řešit určité situace sama s jejím povzbuzením, důvěrou a podporou, aby její dcera měla poté dobrý pocit, že to zvládla sama a nabila tak sebedůvěry. Ona ji pak za to ocení! Vyslechne si svojí dceru, naslouchá jejímu trápení, povídají si o tom.
Pomocí těchto dialogů dojdou k tomu, proč vzniká nemoc - když člověk neposlouchá své tělo, nevnímá své emoce a nemluví o nich apod. Také k tomu, jak je důležité pro člověka odpuštění a to ne jen druhým, ale i sobě. Protože to, že jsme někomu neodpustili netíží tolik toho člověka, co nám nějakým způsobem ublížil, ale především nás, pokud to nedokážeme pustit z hlavy. Odpustit někomu je dobré především pro nás, abychom byli zase o něco lehčí. Dotyčný kolikrát ani neví, že nám něčím ublížil. Je to na nás. Mluví spolu také o tom, jak je pro vztah důležité, aby každý měl svou určitou svobodu, čas na sebe, pečovat o své tzv. "království", aby mohli v páru fungovat harmonicky. A komunikovat o svých očekáváních. Druzí lidé neví, co (od nich) očekáváme, nevidí nám do hlavy, na co myslíme. Býváme pak zklamaní, když od druhých něco očekáváme a pak se tak nestane. Ale vědí o tom, že to očekáváme? Jsme naštvaní pak právem? Autorka v rozhovorech se svou dcerou vyzdvihuje také kouzelná slovíčka jako děkuji a prosím. Pokud od partnera, přítele, kamaráda aj. něco chceme, je hezké poprosit a ne mu přikazovat. Pokud si tuto knihu přečtete, sami se dozvíte, jak komunikace mezi lidmi může být důležitá. I společně strávený čas při společných zájmech a aktivitách, ale i čas sám pro sebe!
Tato kniha se mi četla velice příjemně, možná také kvůli ilustracím, které text doprovází. Font písma mi byl příjemný a snažila jsem se užívat slovíčko za slovíčkem.
Mnohé informace, které jsem se v knize dočetla jsem již věděla, ale bylo fajn si je osvěžit, zafixovat, případně zase použít v praxi. Jiné byly pro mě vskutku zajímavé a nové. Například část o intenzivních očistných výzvách ve mě vzbudilo jakési vzrušení, šok, nával vibrující energie, jako bych to zčásti prožívala nebo nevím. Docela živě jsem si to při četbě představovala. Moje kolegyně z práce prošla holotropním dýcháním nebo něčím podobným a vyprávěla mi o tom - minulých životech, smyslu života a blokádách, proto jsem si to možná dokázala docela živě představit, ale i ty jiné způsoby intenzivní očisty. Je to kouzelné, možná až neuvěřitelné, kam se ve svém nitru můžete dostat.
Napsala bych asi i víc, ale třeba si budete chtít tuto knihu přečíst sami, tak abych Vám toho neprozradila mnoho nebo příliš na to, aby pro Vás mělo vůbec cenu knihu shánět či kupovat. 😄
Ještě bych zmínila, že stránky s názvy kapitol jsou laděné do mých oblíbených barev! 💙💚(když je obě smícháte dohromady je to top!)
Rozhovory v tichu zní dobře :-) Já toho za únor přečetla o něco málo víc, taky chystám článek :-) Teď mám rozečtenou detektivku - Nevítaný host.
OdpovědětVymazatJá za únor přečetla také 2 knížky, ale s úplně jinými tématy :D První byla knížka Přání a druhá Opravdové zločiny 1. díl, teď mám rozečtený díl druhý. Říkám jim pohádky na dobrou noc :D
OdpovědětVymazatWantBeFitM